Dospívání po americku

Dospíval v padesátých letech a měl matku, která se nehodlala smířit s nevlídným osudem. Protloukali se spolu z východu na západ, až konečně našli toho pravého. Aspoň to tak vypadalo. Než za zdmi společného domova ukázal svou pravou tvář. Těžké to bylo pro oba a ztratili mnoho, ale nikdy jeden druhého. Tobias Wolff, po letech spisovatel a univerzitní profesor literatury, zachytil toto období svého života v působivém autobiografickém románu, který se stal v roce 1993 předlohou pro film Michaela Catona-Jonese. Hlavní roli svěřil režisér tehdy ještě ne příliš známému devatenáctiletému Leonardu DiCapriovi, který měl pár zkušeností z výchovných filmů a seriálů. Role Tobyho však znamenala, spolu s těsně následující rolí Arnieho Grapea (Co žere Gilberta Grapea, režie Lasse Hallström) pro DiCapria průlom ve filmové kariéře. A zcela zaslouženě. Jeho výkon v roli problematického dospívajícího chlapce, zmítajícího se mezi citem k matce, odporem k brutálnímu otčímovi a siláckým frajerstvím v partě špatných kamarádů, je skutečně nevídaný, a kdyby už nenatočil nic jiného, zanechal ve světě filmu výraznou hereckou stopu. Jeho protihráčem je tu neméně charismatický Robert De Niro v roli otčíma, takže jejich vzájemné duely dýchají skutečnou syrovostí. Silné obsazení doplňuje i skvělá Ellen Barkinová v roli matky. Silná předloha, dobrá režie a skvělé herecké obsazení tak daly vzniknout jednomu z nejlepších filmů o problematickém dospívání, zrání osobnosti a hledání životního štěstí.